Tradiční oslavy pohanského svátku Imbolc začínají se západem Slunce posledního ledna, končí se západem Slunce druhého února.
Název Imbolc vyšel z původního jména Oimelc (čte se ímelk) nebo Féile Bríde (což je svátek svaté Bridget, Brigity). V angličtině se mu říká Bridget’s Day (Brigitin den) nebo Candlemas (hromnice). V českém kalendáři ho najdete 2.2. pod názvem Hromnice, spolu se jménem Nela.
Bohyně Brighid vládla v předkřesťanských dobách Slunci a ohni – ti, kdo ji uctívali, na její počest udržovali věčný oheň. Byla bohyní básníků, věštců, lékařů, léčitelů a kovářů. Brighid je jednou ze tří podob jediné bohyně. Na konci zimy se zjevuje v podobě stařeny, aby se začátkem února změnila v pannu, která přináší jaro. I proto je Imbolc spojen s archetypem Dívky (panny). Nespoutané, nezávislé, divoké a svobodné dívky. Je ještě sama, patří sama sobě a na své cestě si jde za svými sny a cíly bez omezení – partnera a dětí.
Svátek Imbolc začínal poslední lednový den slavností ochranných ohňů.Tradiční průvod koledníků, v čele s pluhem ozdobeným barevnými pentlemi, obcházel domy. Nosily se slaměné panenky. Dívky, oblečené v bílých šatech, představovaly bohyni – nevěstu Slunce. Před každým vchodem do domu se zapalovaly malé ohně, které měly domy po celý další rok ochránit před bleskem a krupobitím.
Součástí slavnosti byla bohatá hostina. Nezapomínalo se ani na malé oběti bohům (z toho, co bylo právě na stole). Věštilo se z vodní hladiny, lesklých předmětů a barevných kamínků.
Z ohňů před domem postupem času vzešly Hromničky. Symbolem svátku Imbolc jsou jehňata, telata, která se v tomto období rodí. Z potravin je to mléko – důležitá součást jídelníčku.
Rituál
Imbolc je očistným – úklidovým svátkem. Voláme jaro a děláme mu místo ve svých domech i srdcích.
Při rituálu dáme na oltář atributy svátku (bílé svíčky, symboly archetypu Dívky, jarní květiny, mléko, medovinu). Přidáme osobní předměty, které pro nás svátek symbolizují. Pokud budeme chtít žádat ochranu a požehnání pro celou rodinu, můžeme přidat její fotografie.
O Imbolcu se tradičně vykonávají rituály očisty, například koupáni v ledové vodě. Můžeme však použít i méně drsné způsoby, třeba teplou bylinkovou koupel.
Uklízíme vánoční výzdobu, vyvětráme čerstvým, chladivým vzduchem, pohrajeme si s vůněmi z aromalampy nebo použijeme vykuřovadlo. Uklidit své „doma“ můžeme „v duchu“ i fakticky. A nezapomeneme si udělat chvíli na to, abychom vyvětrali i ve vlastní hlavě…
Zapálíme svíčky (ohně) v každé místnosti, necháme je úplně dohořet. Pokud máme krb, nezapomeneme ho předtím vyčistit. Přivoláme přitom teplo a světlo do svých domovů i životů.
KDY SE SLAVÍ
31.1 – 2.2
BOHYNĚ
- Brighid
- Zora
- Jitřenka
VYKUŘOVADLA
- šalvěj
- kadidlo
- myrha
BYLINY
- sněženky
- bledule
- fialky
- podběl
- bílý vřes
- andělika
BARVY
- bílá
- stříbrná
- žlutá (zlatá)
POHOŠTĚNÍ – OBĚTINKY
- mléko
- koláče
- medovina
ZVYKY A OBYČEJE (ZÁSOBÁRNA)
Průvod s koledníky
Svátek Imbolc začínal poslední lednový den slavností ochranných ohňů.Tradiční průvod koledníků, v čele s pluhem ozdobeným barevnými pentlemi, obcházel domy. Nosily se slaměné panenky. Dívky, oblečené v bílých šatech, představovaly bohyni – nevěstu Slunce.
Brighitin kříž na vnitřní stranu dveří
Jejím symbolem je asymetrický kříž, který se vyrábí v předvečer svátku a staví se v domě po očistném rituálu na vnitřní stranu dveří tak, aby byl chráněn před ohněm, bleskem a bouří. Návod na Youtube je sice anglický, ale zvládne to podle něj úplně každý.
První jarní brázda
Do polí se vyorávala první jarní brázda. Orba proběhla slavnostním způsobem s ozdobenými pluhy pokřtěnými pálenkou, za doprovodu mladých dívek. Do brázd byly bohům obětovány kousky chleba a sýra.
Ohně v kovárnách
V kovárnách se zhášely ohně. Po vyčištění ohniště je znovu směly zapálit jen mladé dívky – panny, symbolizující bohyni Brighid.
Ohně před domem – svíčky Hromničky
Před každým vchodem do domu se zapalovaly malé ohně. Ohně dokázaly po celý rok ochránit dům před úderem blesku a před krupobitím. Z ohňů před domem postupem času vzešly Hromničky – svíce, posvěcené na svátek Imbolc, které s sebou ochrannou moc nesly až do svého vyhoření. Tento zvyk přetrval v řadě rodin do dnešních dnů.
Bílý vřes
Bílý vřes přináší štěstí a ochraňuje člověka před energií temných sil, pokud jej nosíme u sebe v plátěném váčku. Hezkým zvykem může být výroba plátěného sáčku, do kterého usušený bílý vřes dáme a pak uschováme do tašky nebo batohu.