Samhain (Dušičky) – 31.10.

Den, kdy je hranice mezi světy nejtenčí

Samhainem se uzavírá keltské Kolo roku uzavírá. Magický rok končí. Samhain je jedním ze čtyř svátků ohně, které jsou mezi slunovraty a rovnodennostmi. V dávných dobách byl oslavou konce roku a začátku nového, jakýsi pohanský „Silvestr“.  Z wiccanského Boha se o Samhainu stává Pán smrti, který usedá na trůn v podsvětí jako vládce mrtvých. Po jeho boku sedí Bohyně, se kterou se podle některých tradic spojí a počne syna (nového Boha). Zatímco Bohyně a mladý Bůh se o Imbolcu vracejí na tento svět, starý Bůh zůstává v podsvětní říši, pomalu ztrácí svou sílu a postupně ho pohlcuje jeho vlastní tma a nevědomí.
 
Na Samhain jsou brány mezi naším světem a zásvětím otevřeny a hranice je v tento čas nejtenčí. V tento den se můžeme setkat s našimi předky téměř fyzicky, přijmout od nich vzkaz, promluvit si s nimi, dát jim dar, vyslat jim poděkování apod. Můžeme od nich získat rady i povzbuzení.
 
Na jedinou noc se spojí svět živých se světem mrtvých, kteří mohou volně chodit pod hvězdnou oblohou. Naši předkové věřili, že když se zamaskují jako duchové, oklamou strašlivá zjevení a ta jim neublíží, protože je budou považovat za jednoho z nich. Časem tento zvyk převzaly anglosaské země v podobě Haloweenu. My si o dva dny později připomínáme Dušičky, svátek zemřelých.
 
Samhain je spojován se smrtí. Znamená to ponořit se hluboko do našeho nitra, provést tam důkladnou inventuru a nechat zemřít všechny staré, už nefunkční vzorce v kotlíku Stařeny – Bohyně smrti. Stařena přináší moudrost a vědomí, že bez smrti by nemohl existovat život. Když listí opadává a tleje, uvolňuje místo čerstvým zeleným následovníkům. Z něj se stane se z něj živná půda pro další generace stromů. Je to přirozený, tisíciletý koloběh života.

Rituál setkání s předky

Většina z nás v tomto období chodí na hřbitov zapálit svíčku za své blízké. Můžeme si připravit rituál, který touto návštěvou ukončíme, nebo naopak začneme. Připravíme si klidné místo, na oltář si připravíme fotografie našich blízkých, svíčky v barvách Samhainu nebo Stařeny, bylinky na provonění místa a navodění atmosféry. Existuje řada různých krásných technik pro vzpomínkové „cesty“.

Uvědomme si, že ať jsme o našich předcích slyšeli cokoliv, bez nich bychom tu nebyli. Díky komunikaci s nimi můžeme mnoho věcí pochopit, přijmout, a možná tak i změnit. Na Samhain je čas napojit se na své kořeny.

Na Samhain můžeme třeba:

  • Napsat dopis svým pra a praprarodičům. Říct jim všechno, co v reálném světě říct nemůžete, a požádat je o radu nebo pomoc. 
  • Říci jim svůj vzkaz do plamene svíčky, kterou pak necháte dohořet u jejich fotografie nebo předmětu, který je bude symbolizovat. 
  • Vytvořit nebo doplnit svůj rodokmen (family tree) – zkombinovat fotky, obrázky, textové informace do obrazu našeho života v době před námi.
Každý rituál bude jiný. Důležité je, aby byl opravdový, vědomý a osobní.

KDY SE SLAVÍ

31.10.

BOHYNĚ

  • Stařena ve všech jejích podobách
  • Morana
  • Kerridwin – královna podsvětí
  • Hekaté
  • Persephone

VYKUŘOVADLA

  • kadidlo
  • santál
  • šalvěj
  • pačuli

BYLINY

  • chryzantémy
  • dobromysl
  • česnek
  • majoránka
  • muškát
  • dub
  • zemědým
  • lilek
  • pelyněk
  • kapradiny
  • šípky

BARVY

  • bílá
  • černá
  • stříbrná
  • tmavočervená
  • hnědá
  • tmavofialová
  • šedá

POHOŠTĚNÍ – OBĚTINKY

  • dýně
  • jablka a hrušky
  • ořechy
  • chleba
  • pivo, mošt
  • byliny

ZVYKY A OBYČEJE (ZÁSOBÁRNA)

Svíčky v oknech

Lidé chystají do oken a na cesty svíce, aby mrtví nezabloudili a dostali se až k domům, kde na ně čekají obětiny v podobě malých sladkostí, koláčků, ovoce apod.

Hostina (i) pro zemřelé

Bylo zvykem například prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. 

V našem prostředí se původně pohanský svátek mrtvých přetransformoval ve svátek Všech svatých a následující Památku zesnulých, jíž  říkáme Dušičky. Svátek připadá na 2.listopadu. Hroby našich zesnulých blízkých můžeme zkusit vnímat jako oltáře našich předků a na Dušičky je ozdobit a zapálit na nich svíčky. 

Převlékání za strašidla

Po setmění není radno vycházet ven jen tak, protože se tam prochcázejí mrtví. Pokud člověk přece jen musí, převlékne se za strašidlo, aby mrtví nepoznali, že je smrtelník. 

Share This